Mazlíček vhodný pro děti

Již od dětství se setkáváme z různými zvířaty. Jak to ale bývá, tak malé děti se málokdy chovají ke zvířatům opatrně, pokud jim rodiče nevysvětlí, co můžou a nesmí se zvířaty dělat. Rozhodně k tomu neodmyslitelně patří tahání koček a psů za ocas, uši a vlastně za vše, co se dá uchopit. Zvířatům je to nepříjemné, a tak se může stát, že se zvíře začne bránit a v sebeobraně může dítěti ublížit. Tohle bychom taky měl brát jako jeden z aspektů při rozhodování. Pokud máme dítě, zvíře by mělo mít adekvátní chování, jako je mít v povaze rád děti, neagresivní chování.

Pokud dítě dlouhou dobu touží po nějakém mazlíčkovi, stojí za zvážení nějaké to zvíře pořídit. Popovídat si spolu o tom, jaké zvíře by si představoval a co všechno je pro něj dítě schopno udělat.

Než se zvíře pořídí, musí se ujasnit určitá pravila. Pokud by se kupoval pes, je dobré si určit, kdo ho bude krmit, česat, chodit s ním na procházky a zapojit do tohoto koloběhu ve značné míře i dítě, aby se naučilo odpovědnosti a dodržovalo povinnosti.

Když se zvíře pořídí, většinou se první dny dítě od něj nehne a udělá sebemenší činnost, jen aby byl zvířeti stále na blízku. Pak může nastat situace, kdy dítě po několika dnech zvíře omrzí a nejeví o něj už takový. V tuhle chvíli nastává krize. Veškeré povinnosti přecházejí na rodiče a dítě si z mazlíčkem už jen hraje a mazlí se. Tady by se mělo zakročit a připomenout povinnosti a řád, na kterých se společně domluvila celá rodina a pravidla se dodržovat musí.

Někdy se také doporučuje vypůjčit si na pár dní, případně i týdnů, mazlíčka od svých známých, abychom zjistili, jak moc je dítě odhodláno se o něj starat. Říkejme tomu zkušební doba. Po této době je vhodné si s dítětem sednout a znova si popovídat, jestli je schopno přijmout takovýto závazek. Nemusí se jednat o psa. Může se jednat o mnohem méně náročnější zvíře, mezi které můžeme zařadit křečky, zakrslé králíky, morčata, potkany apod.